Kapitola 11

17. října 2016 v 0:00 | Raven |  Clarissa Gabriel
PS: Protahuji děj a sbírám čas... Ne, prostě jsem měla potřebu do toho vsadi jiný úhel pohledu. Možná se budou střídat, aby to nebyla úplně nuda, takže prosím, mějte trpělivost ;-)

Když jsem konečně ucítil to pálení na noze, bylo už pozdě. Dorazil jsem na místo, kde jsem měl prve zůstat, ale jediné, co jsem spatřil, byl kouř, dým, oheň, dům v plamenech a téměř bezvládné tělo. Pod oknem jsem cítil smrt a před sebou taktéž. Clarissa ležela na zemi snažíc se doplazit ke stolu s mincí. Když jsem ji zvedl a podíval se jí do tváře, měla ústa od krve, ale ne od její. Patřila té špíně, co jí nechtělo Nebe ani já. Z hrudi jí čišela krev. Prohlížel jsem si zranění, ale Azrael už byl na cestě. Než stačil překročit práh hořících trosek útočiště jediného anděla, který při mně od nepaměti stál, zavrčel jsem.
-Azraeli vypadni. Ani na to nemysli!
"Lucifere, vždyť to znáš," povzdechl si hlas za mnou "Říkali jsme si to stokrát, pokaždé za stejné situace. To rozhodnutí není na mě."
Nenávistně jsem se na něj podíval a rychle hmátl na stůl pro minci a vzal si kus provázkového závěsu, na který jsem minci přivázal. Nově vzniklý šperk jsem jí pak dal kolem krku a schoval pod košili.
-Nech ho tam
Prosil jsem nenáviděného přítele. Přikývl.

"Lucifere," hleslo stvoření v mém náručí.
S nadějí jsem se otočil zpět k ní, ale byl mi jen umožněn pohled toho, jak její oči umírají, dokud nezhasly.
"Víš, že kdybych si mohl vybrat, jsem na tvojí straně, ale nesmím," ucítil jsem ruku na rameni, která se následně rozplynula.
Vztek se ve mně vzdouval a chtěl ven. Ta bytost ve mně chtěla řvát, lámat krky a kosti, trestat celý Svět. Místo toho jsem jen odnesl tělo z bytu, počkal na kočku a zavřel hořící dveře, třikrát na ně zaklepal a zazpíval Bohem tolik nenáviděný styl hudby:
"Knock, knock, knockin' on heaven's door."

Pohřeb to byl malý, zbytečný, řekl bych. U těch, kteří se znovu zrodí, se tomu zbytečnost nijak jinak říkat nedá. Alespoň jsme jí vzdali úctu. Hned den po požáru. Ten… strážce, jak jsme si ho dovolili nazvat, když jsme si volili zrovna "pana Chaa", já a kočka. Jednoduché, prosté, rychlé. Nenechali jsme jí spálit, jen jsme ji dali do rakve a pohřbili na místním hřbitově.
Příšera si poplakala, kočka seděla smutně u náhrobku a já vrýval oči do jména na kameni. Ruce v kapsách zatnuté v pěst.

"Máme společnost," zachraptěl stařík a probral mě tím ze sebekázně. Nasál jsem vzduch, a co nejklidněji to šlo, jsem se otočil.
"Co tu chceš?" zasyčel jsem.
"Vzdát úctu, to se na pohřbech dělává, ne?" Zachariel se tvářil jako neviňátko a položil na hrob lilie.
"Zabil jsi ji, defacto skoro osobně, tak co mi tu vyprávíš o úctě, Anděly?!" skoro jsem křičel.
"Nezabil jsem ji," oponoval. Poslední slovo si správně vyložil.
"Nech mě to upřesnit, VY jste ji zabili. Mimochodem, už zase,"
"Muselo to tak být," pokrčil rameny.
Vzal jsem ho za klopu obleku a zvedl ho nad hlavu:
"Jako vždy si děláte to, co chcete vy, ale nemyslíte na ní!" mrštil jsem s ním o strom, který se při nárazu rozlomil vedví.
"Hlavně že TY se o ní tak staráš. Kdybys tam byl, možná by nezemřela. Jestli jí miluješ, neměl si jí tam nechávat," smál se mi do obličeje. Sebral jsem zbytek své důstojnosti, narovnal si oblek, snažil se udržet klid. Démon v mém smrtelném těle ale řval po odvetě.
"Drahý Alexi," procedil jsem skrz zuby "Hraješ si s ohněm a voda ti moc nepomůže. Někdy totiž," vzal jsem hadici ležící opodál a kývnul na starce "je plamen pekelný," sedl jsem si na Andělovo tělo a hadici mu nacpal do krku "na parchanty jako jsi ty, příliš krátký." Stařec zapnul vodu a ta nebeská krysa vyvalila oči a snažila se se mnou prát o život. Držel jsem mu ruce za zády a ucpal mu nos. Pak jsem se k němu naklonil a šeptal mu do tváře:
"Tohle je důvod, proč mě ten váš milovaný Otec poslal do pekel. Neznám slitování."

Zvedl jsem se, až kdyže přestal hýbat a bojovat. Ještě chvíli jsem se těšil pohledem na bezbranné tělo Anděla a pak jsem odešel. Domů. Do Pekla. Nejspíš tam mám další duši na mučení. Doufal jsem, že tam je. Chtěl jsem, aby zase skončil u mě. Zařídil bych mu lepší pohoštění.

Začalo pršet. Podíval jsem se vzhůru a spatřil plačící nebe. Plakalo snad pro dalšího křížence, nebo proto, že jsem jim zabil dalšího poskoka? Možná plakala ona, protože se musela na svět dívat z výšin, ale spíš bych se přikláněl k jiným možnostem. Jen jsem věděl, že tuhle válku vyhraju, i když na tabuli vítězů bitev poněkud zaostávám.

Vyrazil jsem k jejímu bytu a párkrát si ho obešel. Od Felixe zbyla krvavá skvrna, kterou zatím smýval jenom déšť. Ten idiot skočil ze šestého patra obličejem na beton. Doufám, že čekal, co se s ním stane, protože jestli ne… byl by zatím nejhloupějším stvořením, které jsem kdy viděl a to počítám i tu ženu, co se před několika staletími utopila, protože svůj odraz následovala až do hlubin oceánu. Ten dům vždycky vypadal strašně. Upřímně při pohledu na něj by si každý řekl, že je na odstřel, ale podle všeho se tu dalo žít. Vystoupal jsem po schodech a prohlížel si trosky. Hodně vzadu v něm byl skrytý ještě jeden pokoj. Dveře vydržely. Ne, že bych to tenkrát čekal, ale když jsem dostal tělo do bezpečí, ještě jednou jsem se tam vrátil a zastrčil ta její díla tam. Byla to prostorná místnost. Jako jediná neměla střešní okno, ale jedno velké přes celou zeď.

Vzal jsem desky s jejími obrazy a rozvěsil je po zdech. Pak jsem tam přesunul polorozpadlou kovovou židli a nechal to být. Jediné, k čemu jsem přispěl finančně, byl polštář pro kočičí přítelkyni, slečnu Francis. Zaslouží si mít pohodlí.
Dokonal jsem svou práci a rozhlédl se. Sedl jsem si na židli a z vody si udělal whisky. Ježíš víno, ďábel whiska. Pekelnou vodu, chcete-li. Vždy jsem její práci obdivoval i nesnášel, jako jí samotnou. Nenáviděl jsem city od té doby, co se Nebe rozhodlo, že do Pekel nepatří. Vyprázdnil jsem třetí sklenici a odešel jsem. Peklo beze mě bylo až příliš dlouho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Johnny Johnny | Web | 27. října 2016 v 21:52 | Reagovat

Lucifer je badass, výborný nápad inak :D Som rád, že sa nebojíš zabíjať postavy, aj keď ďalej žijú v Nebi a obcovanie s Diablom...hmmmmmmm

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama