Prosinec 2015

Příprava na přijímačky

29. prosince 2015 v 11:51 | LokÚďa |  Kreslím
Tak přesně v pondělí potáhnu svoje desky na fakultu umění a designu a do úterka se budu nervovat, jak tam asi dopadnu.
Výtvarné potřeby mi letos nadělil Ježíšek a mě je už teď špatně, jestli se edostanu ani přes portfólia a všechny tyhle barvy, štětce, atd. se kupivali a sháněli zbytečně.
Takže se tu snažím ze sebe ještě něco vyždímat, abych desky trochu rozšířila, ale vůbbec mě nic nenapadá.
A teĎ už ta má "veledíla"...
Tak jako první zátiší, na kterém si mě paní učitelka na přípravu vyzkoušela z perspektivy -_- . Lidi to byl takovej průser, že se za něj stydím. Celou základní školu jsem chodila do té samé umělecké školy a teď se tam objevím po třech nebo čtyřech letech a já nevím, na co se používá ty pitomá špejle -_- . Moje výmluva, že jsem špejly jikdy nepoužila a nikdy jsem s perspektivou vlastně nepracovala a vždycky jsem to prostě jenom tak kreslila od oka, jí pobavila. Takže mi to hezky vysvětlila a já si zbytek hodiny jenom trovala rovný čáry a kolečka jedním tahem.
Další hodinu jsem přišla a vypotila ze sebe tohle.. no, snad to obstojí.
Další, co jsem tam vytvářela, byla abstrakce pocitů. To červený dole, to bylo první. Já takový pozitivní člověk od přírody, jsem dokázala vymyslet jenom všechno negativní typu: vztek, smutek, atd... No, tak to červený, vztek, jsm měla za hodinu hotový se vším všudy. Pak jsem si říkala, že by to chtělo nějaký protipól a snížila jsem se tak hluboko, že jsem se chopila růžový křídy a já nakreslila něco, co původně měla být láska, ale vylezla z toho růžová tasemnice, takže jsem to vyhodila do koše.
Ten žlutý obrázek nad vztekem, to je pěkně prosím štěstí a přijde mi to nic moc.
A tohle modré, Úďové moji, to je Smutek. Kdybych film "V Hlavě" viděla před a ne po, dokončení obrázků, řekla bych, že jsem to tam okoukala. No, tohle taky nebylo nic nežkýho. V každém filmu, když je někdo smutný, po okně stékají kapky deště. Tohle je skoro to samé.
S ilustracemi jsem se mazala nejdéle. Horní dva obrázky jsou ilustrace z Drákuly. Na rozdíl od Bible, to vše nezačalo Adamem, ale Minou. Ta ženská bláznivá, co leze do jeskyně, to je Mina. Minou jsem začala a pak jsem si myslela, že to s ní taky zkončí a já to prostě vzdám, protože drahý pan Dorian Gray a jeho (bratrova) ruka, nemluvě o Sibyle v divadle, to byl opravdu oříšek. Ta ruka ještě šla, prostě jsem si vyfotila tu bráchovu, ale na ženská na pódiu,... No... vypadá to podle toho...
Další ilustrace patří knize Pes Baskervillský. Teď vidím, že ten Charles Baskervill má opravdu jedno oko větší... ale co, umřel přece s tváří skřivenou hrůzou! Ne?
Posledním výtvorem bylo oko. Všechno bylo super, ale pak přišly řasy, o kterým jsem si najivně myslela, že se nic nemůže pokazit. Chyba.

Další obrázky jsem sem už přidávala, není na nich nic nového.
Ještě něco tam chybí a já nemůžu najít fotku... přidám když najdu ^^